Milí přátelé keramiky, tvorby a ateliéru, máme za sebou nejsilnější semestr tohoto roku. Nejsilnější ve smyslu počtu kurzistů a také množství krásných výrobků. Děkuji za každého z vás a vaši chuť tvořit a vzdělávat se v keramice a hrnčířském řemesle.

Prohlédněte si fotogalerii z výstavy, nasajte adventního ducha z naší tvorby a pokud chcete tvořit s námi v přištím roce i vy, tak stačí kliknout na tlačítko níže, vybrat si den a přidat se k nám.

KURZY KERAMIKY zima 2026

 

Také to byl rok od velké změny v ateliéru

Také to byl rok od velké změny v ateliéru, kdy v něm probíhají už pouze kurzy keramiky. 

Na začátku jsem se potýkala s obavou, že to sama nezvládnu a že nést lektorování pouze na svých bedrech bude velká výzva. Nu, výzva to je, ale taky to vnímám jako velkou pozvánku k sebedisciplíně a ještě většího vnímání toho, co ateliér a tvůrci v něm vlastně chtějí.

Na základě toho se letošní podzim začala naplňovat i vize pro už velmi pokročilé tvůrce, kteří chtějí v keramice poznávat složitější techniky vytváření keramiky a točení. Z toho mám velkou radost a doslova mě to kope k plánování pokročilých skupin a náplně kurzů, které mě lektorsky velmi baví a naplňují.

A teď jeden osobní příběh

V minulém roce jsem spolu s kolegyní Weny založila a provozovala galerii s názvem Ofélie gallery, kde se snoubila moje a její tvorba – tedy autorská keramika, fotografie a ilustrace. Galerie byla na krásném místě na Velkém náměstí, a i přes její krásný počáteční rozjezd jsme letos v létě její provoz ukončily.

Galerie skončila, protože pod ní a před ní začala probíhat rekonstrukce, hluk a nepořádek a pro nás i naše zákazníky tím nastala velká nepohoda. Když jsem galerii s kolegyní vystěhovala a oddychla si od nepříjemností rekonstrukčních prací, tak hned na to přišla stavba sem před náš ateliér.

Celé léto – od července až do půlky září – nebylo příjemné v ateliéru jakkoliv pobývat – protože hluk a stavba a velká, opravdu velká a hluboká díra v přístupové cestě do ateliéru, byla zcela jistě nějakým znamením zhora. Náznaky od Boha už nešlo nevidět.

Tyto dvě rekonstrukce před mými provozovnami – před galerií a před ateliérem – dovršilo uzavření cesty u mého bytu. Tohle bylo už víc než nápadné.

Když se dneska ohlížím zpětně, tak velmi dobře vzpomínám na moje lednové přání… V lednu tohoto roku jsem totiž ve velké lehkosti, a dost možná lehkovážnosti, vyslala směrem nahoru přání, že chci mít v létě dva měsíce volno. Bůh byl milostiv a byly to měsíce skoro tři. Děkuji. 

Co je ale pointou tohoto mého umělecko-podnikatelského příběhu? 

Že zastavení v životě, zastavení v běhu každodennosti, zastavení na křižovatce anebo jen na odpočívadle vedle životní cesty, je v tomto rychlém světě kolem nás a v nás víc než důležité. A někdy je takto vynucené (jako v mém případě) a někdy se zvládneme zastavit sami.

Moje přání je, abyste skrze hlínu a tvorbu měli takových možností k zastavení v roce 2026 dostatek. Ovšem – aby to byl počin vědomý a chtěný – a ne „vynucený“ shora.

Přeju si, abyste do ateliéru dál rádi chodili a čerpali klid a pohodu ze svého vlastního středu a srdce. A samozřejmě ze své tvorby.

Ať se vám v roce 2026 daří budovat klid a laskavost, především k sobě samým. A ať je nadcházející období adventu obdobím pohody a (znovu se budu opakovat) klidného zastavení. Děkuji.

Krásný advent nám všem, Veronika V. 

FOTO archiv Ateliér keramiky Hradec Králové, autor: Veronika Volejníková.