13. června 2025

Řekne se “kurzy keramiky”, ale co tady ve skutečnosti vzniká? Hrníček? Tác na štrůdl? Talíře? Konvička na čaj?

Když to přepasíruju do slov, která by mohla vyjádřit, jak to cítím já jako lektor a královna toho našeho nádherného ateliéru, tak by to byly pojmy jako komunita, možnost se zastavit, podívat se na to, jak jsem na tom se svou kreativitou a jestli si ji pouštím do života. Taky se dost často na kurzech potkáváme se svou vlastní kritičností a sebekontrolou.

Ale taky s povzbuzením od lektora a ostatních. S uznáním a překvapením nás samých, co všechno dokážeme, když si dopřejeme čas – prostor – klid mysli. Zastavení.

Včerejší vernisáž jarních kurzů keramiky, která byla asi nejkomornější, co jsem za ty roky, co vedu kurzy a buduju ateliér, zažila, byla tak lidsky milá, upovídaná, vysmátá a plná pohody. Děkuji za každého z vás, i za ty, kdo nemohli přijít

A mimochodem – na jarních kurzech keramiky vznikly i takové majstrštyky jako autorské šachy anebo okarína, která krásně hraje. Dámy, které točí si včera domů odnesly sady nádobí, u nichž si autora nespletete, protože jejich rukopis je stabilní a rozhodně poznatelný. A zbytek najdete na fotkách.

Zdraví vás a u hlíny se na vás opět těší Veronika V., vaše lektorka